Ukončení dodávek zhutňovače ZŠ 72 vedlo v polovině 80. let k vývoji nového stroje, který by umožňoval mimo jiné také hutnění kolejového lože ve výhybkách. Podle předpokládaného výkonu v metrech za hodinu dostal označení ZŠ 800. Při konstrukci prototypu byly uplatněny prvky z motorového vozíku MV 80 s hydromechanickým přenosem výkonu (viz kapitola 6). V jeho přední části se nacházela 

Ukončení dodávek zhutňovače ZŠ 72 vedlo v polovině 80. let k vývoji nového stroje, který by umožňoval mimo jiné také hutnění kolejového lože ve výhybkách. Podle předpokládaného výkonu v metrech za hodinu dostal označení ZŠ 800. Při konstrukci prototypu byly uplatněny prvky z motorového vozíku MV 80 s hydromechanickým přenosem výkonu (viz kapitola 6). V jeho přední části se nacházela řídicí kabina, v zadní části hnací motor. Mezi nápravami pod vyklenutým rámem byly situovány jak pracovní kabina, tak i pracovní zařízení, které umožňovalo hutnění čtyř mezipražcových prostorů současně. Zhutňovací zařízení tvořily dvojice dusadel a vibrační desky pro hutnění štěrku za hlavami pražců, přičemž jedna dvojice dusadel umožňovala hutnění štěrkového lože i ve výhybkách. Pracovní zařízení bylo na stroji uchyceno pevně a stroj při práci vykonával cyklický pohyb. Přední náprava byla běžná, zadní hnací. Práce na výrobní dokumentaci byly zahájeny v roce 1987 a prototyp, vyrobený v závodě Kladno, byl provozně ověřován v letech 1989 a 1990. Výsledky zkoušek nebyly příznivé vzhledem k některým konstrukčním nedostatkům a tak do provozu u ČSD nebyl stroj zaveden.

Hmotnost stroje byla 28,04 t a maximální rychlost 50 km/h. Největší dosažený výkon při zkouškách byl 432 m/h při hutnění dvou mezipražcových prostorů.

Komentáre

Pridaj komentár