Nedostatek vhodných vozů pro údržbu trakčního vedení vedl k rekonstrukci i motorových vozíků Vm 14/52. První rekonstrukce proběhly pravděpodobně již na konci 50. let u Traťových výrobních dílen v Hradci Králové, je ale možné, že některé realizovaly i elektroúseky. Předmětem rekonstrukce byla montáž kabiny s izolovanou plošinou, která umožňovala práci pod stejnosměrným napětím 3 kV. Protože oblý tvar 

Nedostatek vhodných vozů pro údržbu trakčního vedení vedl k rekonstrukci i motorových vozíků Vm 14/52. První rekonstrukce proběhly pravděpodobně již na konci 50. let u Traťových výrobních dílen v Hradci Králové, je ale možné, že některé realizovaly i elektroúseky. Předmětem rekonstrukce byla montáž kabiny s izolovanou plošinou, která umožňovala práci pod stejnosměrným napětím 3 kV. Protože oblý tvar kabiny připomíná krunýř, dostaly tyto stroje přezdívku „želva“. Další vozíky byly rekonstruovány v letech 1970 až 1972 v závodě MTH Bílina. Novější verze se od starší liší především „hranatým“ provedením skříně. Dovolené zatížení plošiny bylo 250 kg. Tato vozidla byla v provozu pouze u Severozápadní dráhy, vyjma dvou vozíků, provozovaných na tratích Tábor – Bechyně a Rybník – Lipno nad Vltavou. Některé z nich byly v provozu ještě na konci 70. let. Několik strojů staršího provedení bylo v provozu také na tratích SHD. V současnosti se ve sbírkách MDC Bratislava nachází, byť v neutěšeném stavu, jeden vozík starší konstrukce a jeden vozík konstrukce novější je uložen v depozitáři NTM v Chomutově.
                Maximální provozní rychlost byla 40 km/h.

Komentáre

Pridaj komentár