V rámci elektrizace prvního hlavního tahu vznikla potřeba převozných napájecích stanic, které přechodně nahrazovaly stabilní zařízení budovaných měníren. Využívají se ale i dnes např. při opravách, rekonstrukcích nebo poruchách napájecích stanic a také pro zvýšení jejich výkonu. Tak vznikly v 50. letech převozné měnírny, upravené z dvojic vozů vyrobených ve Vagónce Tatra Studénka – Butovice. Na prvním, 

V rámci elektrizace prvního hlavního tahu vznikla potřeba převozných napájecích stanic, které přechodně nahrazovaly stabilní zařízení budovaných měníren. Využívají se ale i dnes např. při opravách, rekonstrukcích nebo poruchách napájecích stanic a také pro zvýšení jejich výkonu. Tak vznikly v 50. letech převozné měnírny, upravené z dvojic vozů vyrobených ve Vagónce Tatra Studénka – Butovice. Na prvním, strojovém voze byla rozvodna 22 kV, 50 Hz, trakční transformátor a rtuťová usměrňovací skupina, na druhém, napáječovém voze byla stejnosměrná rozvodna 3 kV. První napájecí stanice s rtuťovými usměrňovači měly výkon 2,4 MW. V 60. letech byla ve stejných vozech upravena modernější převozná měnírna výkonu 4 MW, využívající nový typ usměrňovačové skupiny. V 70. letech byly některé z převozných napájecích stanic rekonstruovány. Hlavní úpravou byla náhrada rtuťových usměrňovačů křemíkovými. Převozné napájecí stanice byly využívány s postupující elektrizací, např. v žst. Studénka (v roce 1962) nebo Lúky pod Makytou. Dodnes je převozná napájecí stanice v provozu např. v Albrechticích u Českého Těšína. ŽSR disponují trojicí těchto zařízení. Nejnovější vývoj převozných měníren u EŽ Praha se ubírá cestou jejich kontejnerizace. Převoznou měnírnu s typovým označením EZB-PM I o výkonu 5,3 MW tvoří dva kontejnery, které lze přepravovat jak na plošinových vozech, tak silničními prostředky. Její vývoj byl zahájen v roce 2008, prototyp byl odzkoušen v roce 2010 a následně nasazen v stabilní měnírně Hoštejn jako její náhrada.

Komentáre

Pridaj komentár