DELČ 800 je dieselelektrická čistička určená k plnoprofilovému čištění kolejového lože. S jejím vývojem se začalo v roce 1973 a prototyp byl dokončen v roce 1975. Při prototypových zkouškách na vyloučené trati Svor – Cvikov na podzim téhož roku byl dosažen za ideálních podmínek výkon 1044 m3/h. Provozní ověřování prototypu probíhalo u TSS Olomouc. Dva stroje ověřovací série 

          DELČ 800 je dieselelektrická čistička určená k plnoprofilovému čištění kolejového lože. S jejím vývojem se začalo v roce 1973 a prototyp byl dokončen v roce 1975. Při prototypových zkouškách na vyloučené trati Svor – Cvikov na podzim téhož roku byl dosažen za ideálních podmínek výkon 1044 m³/h. Provozní ověřování prototypu probíhalo u TSS Olomouc. Dva stroje ověřovací série byly vyrobeny v roce 1976, přičemž na nich byly aplikovány zkušenosti získané při nasazení prototypu. Proti posléze sériově vyráběným strojům se vyznačovaly větším množstvím hydraulických prvků. Sériové stroje byly vyráběny od roku 1979 a byly postupně zdokonalovány, takže se vzájemně v detailech odlišují. Na stroji výr. č. 19 byla zkoušena tyristorová regulace pracovní rychlosti, další se ovšem vyráběly opět ve standardním provedení. Rám čističky je vzhledově souměrný, vyklenutý a je uložen na dvou upravených podvozcích z lokomotivy řady T 458.1. Na obou koncích, opatřených tažným a narážecím ústrojím, se nacházejí tvarově stejné jízdní kabiny a strojovny. V každé strojovně je hnací motor Tatra T 930.42 o výkonu 206 kW. Prototyp měl v přední strojovně dieselelektrický a v zadní hydraulický agregát sloužící k pohonu těžicího řetězu. Sériově vyráběné stroje mají těžící řetěz poháněn elektricky, a tak se v obou strojovnách nacházejí shodné dieselelektrické agregáty. Ve střední části vozidla jsou na vyklenuté části rámu zavěšena pracovní ústrojí i pracovní kabina. Hrabací řetěz, u prvních strojů stejný jako u předcházejících typů čističek, tvoří lopatky s rozrušovacími trny a spojovacími články. Je veden hrabací lištou spojující sestupný a vzestupný žlab, ze kterého je vytěžený štěrk vysypáván do podélně situovaného rotačního třídiče. Volba rotačního třídiče vycházela z požadavku na vysoký výkon stroje při zachování jeho přijatelné délky a hmotnosti. Čištění štěrku v rotačním sítu probíhá na jeho spodním pásu, kde dochází k otěru štěrku o síto, pohybující se rychlostí až 9 m/s. Oddělené nečistoty opouštějící třídič díky odstředivé síle jsou usměrňovány na dolní část šikmého dopravníku. Ze šikmého dopravníku je výzisk veden nad přední kabinu na odhozový dopravník, otočný o 270°, z něhož je přemísťován vedle koleje nebo do odvozové soupravy. Šikmý dopravník je v přepravní poloze podélně zasunut směrem dolů pod třídič, otočný dopravník je obrácen směrem vzad nad šikmý dopravník. Vyčištěný štěrk opouští rotační síto v jeho horní části v oddělovacím oblouku, odkud je rozdělovacím hřebenem a soustavou skluzů usměrňován zpět do koleje. Mezi pracovní kabinou a těžicím řetězem se nachází kleštinové zdvihací a směrovací zařízení, které umožňuje kromě přizvednutí také směrový posun koleje. Je tvořeno kladkami, přičemž každou kolejnici drží dvě pevné vnitřní a dvě odklopné vnější kladky. Zařízení je vybaveno automatikou pro průjezd přes kolejnicové styky. Stroj má tlakovzdušnou přímočinnou a samočinnou brzdu systému DAKO a ruční brzdu. Samočinnou brzdu lze ovládat jen z řídících kabin, přímočinnou z řídících i z pracovní kabiny. Ruční brzda se nachází v obou řídících kabinách, přičemž je brzděno jen jedno kolo příslušného podvozku. Šířka záběru je 4,3 m, hloubka těžení se pohybuje od 300 mm pod spodní plochou pražce do 850 mm pod temenem kolejnice a při těžení je možno vytvořit pláň ve sklonu s rozdílem výšek 250 mm. Boční posun hrabacího řetězu je ± 250 mm od osy koleje. Zvedací zařízení umožňuje zdvih koleje 150 mm a její boční posun ± 250 mm. V letech 1974 až 1989 bylo pro ČSD vyrobeno celkem 35 vozidel tohoto typu, přičemž stroj s výrobním číslem 26 byl v roce 1984 stou celoprofilovou čističkou z produkce MTH Praha dodanou ČSD. Jeden stroj provozovala také společnost OKD Doprava. V ČR byl pravděpodobně poslední provozuschopný zástupce tohoto typu s výrobním číslem 19 u SDC Plzeň dislokován v Klatovech a nasazen ještě na přelomu staletí. Vůbec poslední stroje této řady v ČR (výr. č. 16 a 37) byly sešrotovány u TSS, středisko Starý Plzenec, v roce 2006. Na Slovensku byla na normálním rozchodu naposled nasazena čistička výr. č. 26 v roce 2003, a to u TSS Bratislava. Poté ji v roce 2009 odkoupila Trnavská stavební společnost, která ji následně v roce 2010 poskytla MDC ŽSR pro muzeální účely. Na širokorozchodné trati používají ŽSR stále DELČ 800 s výrobním číslem 34, kterou je v případě potřeby možno převázat na rozchod 1 435 mm, což se však v praxi nevyužívá. V roce 1987 byly tři čističky tohoto typu exportovány do Německé demokratické republiky.

Délka stroje přes nárazníky je 24,3 m, hmotnost se pohybuje v závislosti na provedení kolem 82 tun, vzdálenost otočných čepů podvozků je 17,0 m, maximální rychlost při jízdě vlastní silou je 70 km/h, při zařazení do vlaku 80 km/h. Průměrný hodinový výkon je přibližně 250 m/h, teoretický výkon je 800 m³/h. 

Komentáre

Pridaj komentár