Mechanizmy na odstraňovanie snehu

Na odstraňování sněhu z kolejiště se již v počátcích železnice a po celou éru provozu parních lokomotiv používaly pevné pluhy, které se v zimním období zejména v horských oblastech připevňovaly na lokomotivy. Tyto pluhy byly účinné do výšky sněhové vrstvy přibližně 30 cm nad temenem kolejnice. Pro větší vrstvu sněhu postupně začaly jednoúčelové pluhy upravovat zpočátku pravděpodobně železniční dílny, později výrobci kolejových vozidel z...  

Na odstraňování sněhu z kolejiště se již v počátcích železnice a po celou éru provozu parních lokomotiv používaly pevné pluhy, které se v zimním období zejména v horských oblastech připevňovaly na lokomotivy. Tyto pluhy byly účinné do výšky sněhové vrstvy přibližně 30 cm nad temenem kolejnice. Pro větší vrstvu sněhu postupně začaly jednoúčelové pluhy upravovat zpočátku pravděpodobně železniční dílny, později výrobci kolejových vozidel z tendrů parních lokomotiv nebo z vozů. Takových prostředků měly ČSD při svém vzniku v roce 1918 celkem 45. Tento počet se v roce 1923 zvýšil na 68, čehož bylo dosaženo především převzetím vozidel zestátněných drah. Ovšem v roce 1928 jich bylo v provozu již pouze 26, což také svědčí o skutečnosti, že tyto prostředky nebyly příliš oblíbené, upřednostňovaly se pluhy připevňované na lokomotivy. K nejčastěji používaným pluhům u ČSD patřily např. pluhy Henschel, Königsberg, Marin, Henschel – Klima a Riga, přičemž některé byly nasazovány ještě v 70. letech. Úvahy o nasazení výkonnějších strojů v podobě sněhometů se objevuji již na konci 20. let, avšak k jejich pořízení dochází až v 40. letech, kdy byly do provozu nasazeny parní sněhomety Henschel. V šedesátých letech následovala dodávka dvourotorového sněhometu jakož i odklizovacích souprav typu SM 2 ze Sovětského svazu a podnik MTH Praha vyrobil tři sněhové frézy KSF 63. V 70. letech pokračovaly dodávky upravených sovětských odklizovacích souprav typu PSE, byly zahájeny dodávky sněhových fréz KSF 70 a sněhových pluhů KSP domácí výroby a z Polska byly dovezeny první pluhy LPO 411S. V 80. letech dodal podnik MTH Praha sněhové frézy KSF 80 a pokračovaly dodávky fréz KSF 70, pluhů LPO 411S a souprav PSE. V 90. letech a na počátku 21. století dodala firma MTH Praha pro ŽSR tři sněhové frézy Delta Beilhack a pro SŽDC od roku 2005 několik inovovaných fréz KSF 70.1 a KSF 70.2. V roce 2011 vznikla u TSS, střediska Hradec Králové v rámci rekonstrukce vozíku MUV 69.8 nová fréza SFK 31 s hydrostatickým pohonem, koncipovaná opět jako nástavba vozíku; zajímavostí je její uspořádání v zadní části vozíku, zatímco sněhový pluh je vpředu před kabinou. Tato do provozu nebyla nakonec zařazena, byla ovšem využita na další rekonstrukci MUV 77, podobně jako fréza z produkce CZ LOKO na MUV 74.1.

Pro odklizování sněhu se používaly i pluhy připevněné na jiná hnací vozidla. Na Slovensku byly takto využívány např. lokomotivy řady 781 ještě na konci 90. let. V současnosti se pluhy montují např. i na vozidla MPV 22.1 a 22.2. Protože se ale nejedná o speciální vozidla primárně určená pro tento účel, není jim v kapitole věnována pozornost.

Samostatnou skupinou strojů na odstraňování sněhu a ledu jsou proudové rozmrazovače. Jejich nasazení souviselo s rozvojem proudových motorů ve druhé polovině 20. století. Tvořily je upravené trupy stíhaček a letecké motory připevněné většinou na plošinových vozech. Princip jejich činnosti spočívá v odstraňování sněhu a ledu horkými plyny, vystupujícími vysokou rychlostí z proudového motoru. Proudové rozmrazovače se používaly zejména na staničních zhlavích a silničních přejezdech. Pro jejich energetickou náročnost a negativní účinky na okolí, zejména hlučnost, odlétávání štěrku, závady na zabezpečovacím zařízení ap. byly od 80. let z větší části vyřazeny z provozu.

Ojedinělou a jistě zajímavou epizodou byla velmi rychlá a účinná výpomoc sněhových fréz KSF 70 včetně osádek od ČSD při velké sněhové kalamitě v jižních oblastech bývalé NDR a Polska v lednu roku 1979. Vzniklou situaci, při níž na několika místech došlo k zastavení železničního provozu, nebyly tehdejší zimní prostředky DR a PKP, převážně sněhové pluhy, schopny zvládnout. KSF 70, pro které bylo uvedené nasazení do té doby pravděpodobně největší zatěžkávací zkouškou, prokázaly svoje přednosti především při odklízení sněhu ze zavátých zářezů tratí. Na základě této úspěšné výpomoci byly následně uzavřeny dvoustranné smlouvy o rychlé výpomoci osádek a sněhových fréz ČSD na tratích DR a PKP v případě potřeby i v následujících dvou zimních obdobích. Rovněž byl uzavřen kontrakt na dodávku a dle něho vyvezen nemalý počet sněhových fréz KSF 70 na MUV 69 od MTH Praha do NDR i do Polska. Sněhová kalamita roku 1979 byla impulsem i pro urychlení společného česko-německého vývoje výkonné frézy KSF 80. Lze pouze dodat, že tak rozsáhlá sněhová nadílka se v následujících letech již nedostavila.